Každý devátý až desátý ekonomicky aktivní Čech v roce 2015 skončil v exekuci. Prakticky se ale vymáhání dluhů dotýká každého. I když se člověk nesetká s exekucí osobně, téměř každý má ve svém okolí někoho, kdo si touto negativní zkušeností prošel. A stále častěji doléhají exekuce i na firmy. Jak ukázal průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, z více než 150 oslovených podniků nevyřizují exekuční srážky ze mzdy svých pracovníků jen tři. V případě, že je dlužník zaměstnán, je totiž jeho plat tím prvním, co exekutora zajímá.
Pro zaměstnavatele to znamená administrativní zátěž a náklady navíc. Ty se nejčastěji pohybují v rozmezí 150 až 500 korun na jednu exekuci měsíčně. V některých podnicích ale náklady šplhají i do tisíců korun. Firmy samy hovoří o začarovaném kruhu. Obvykle totiž nepřijde na zaměstnance jen jeden exekuční příkaz, ale hned několik. Ani pokud je exekuce jen jedna, neznamená to, že kontakt firmy s exekutorem bude jednorázový a snadný. Před samotným započetím exekuce si od zaměstnavatelů vykonavatelé obvykle zjišťují, zda je daný člověk skutečně zaměstnancem firmy a zda vůbec má příjem, který je možné k placení dluhů využít. Pak teprve přijde exekuční příkaz s požadavkem na provedení srážek z platu.
Ignorovat požadavky exekutora se přitom firmám nemusí vyplatit. Ač se jich zaměstnancovy dluhy přímo netýkají, může jim exekutor udělit pokutu ve výši až 50 tisíc korun. Avšak opatrné musí být firmy i v případě, že hodlají na dotazy exekutora reagovat. Ne všechny požadované informace totiž mohou bez obav poskytnout. Proti požadavkům exekutorů v tom stojí zákon na ochranu osobních údajů, který zaměstnavatelům brání vyzrazovat citlivá data o svých lidech. "Zaměstnavateli ukládá exekuční řád povinnost sdělit exekutorovi informace pouze ohledně čísla účtu povinného zaměstnance," upozorňuje advokátka KPMG Legal Věra Kočicová.
Zveřejněno na portále pravniradce.cz