Článek se zabývá situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává do střetu zájmů, tj. jak do střetu dlouhodobého, tak jednorázového, vznikajícího při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace jsou analyzovány jak z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů, tak i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům. Zabývá se i zákonem o obchodních korporacích neřešenými důsledky porušení zákazu uzavřít smlouvu ve střetu zájmů. Zákon o obchodních korporacích obsahuje pět paragrafů se skupinovým nadpisem „Pravidla o střetu zájmů“, které upravují – ve zcela obecné poloze – povinnosti členů volených orgánů, zjistí-li, že dochází ke střetu jejich zájmů se zájmy obchodní korporace, ve které působí a možnosti ochrany obchodní korporace v případě takového střetu.
Zveřejněno na portále: www.pravniprostor.cz