Strany vyjednávající o smlouvě mají vůči sobě vzájemnou informační povinnost, avšak z toho, že jedna ze stran neseznámila nebo dostatečně neseznámila druhou stranu s důvody, na jejichž základě ukončila jednání o uzavření smlouvy, nezakládá její předsmluvní odpovědnost (za škodu), pokud tak učinila ze spravedlivého důvodu. Nepoctivost jednání totiž nelze spatřovat v tom, zda jednající strana druhé straně předestře či nikoli celý proces svých úvah, na jejichž základě ukončila jednání o uzavření smlouvy, vyložil Nejvyšší soud ČR. Podle ustanovení § 1728 odst. 1 občanského zákoníku (o.z.) každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.
Zveřejněno na portále: