Novinky

Výsledky průzkumů ukazují, že téměř polovina evropských firem má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů. S pozdním splácením faktur mělo letos nepříjemnou zkušenost dokonce 85 procent společností. Letos po osmi letech dochází k výraznému zhoršení situace, firmy na proplacení svých faktur čekají nejdéle od roku 2015. Nejhůře jsou na tom společnosti z oblasti logistiky, služeb a lidských zdrojů.

Vzhledem ke třem letům nepřetržitého narušování globálního ekonomického vývoje připouští více než 50 procent manažerů firem, že jejich společnost "není tam, kde by měla být". To je jedno z hlavních zjištění globálního průzkumu společnosti SAS, která patří mezi světové lídry v oblasti analýzy dat a umělé inteligence (AI). Podniky poškodily především pandemie covid-19, válka, následné narušení dodavatelských řetězců či vysoká inflace.

Nesplnění dluhu obchodním partnerem představuje nepříjemnou, bohužel však vcelku běžně se vyskytující situaci. Věřitel pak musí zvažovat, jak se svého nároku domoci. Věc přitom nemá jen jediné řešení. Klasickou cestou je vymáhání pohledávky v běžném civilním soudním řízení. Jsou však situace, kdy připadá v úvahu podání trestního oznámení a uplatnění nároku v rámci trestního řízení. Věc se samozřejmě dle okolností může vyvinout i jiným směrem.

Studie společnosti Sophos zjistila, že kyberútočníci využili v roce 2022 při své kriminální činnosti více než 500 unikátních nástrojů a taktik. Kybernetických útoků každoročně přibývá, a to nejen v Česku. Nejčastějšími příčinami útoků byla nedokonalá kybernetická ochrana podniků a kompromitované přihlašovací údaje. Nejčastějším typem útoku zůstává ransomware.Doba, po kterou se útočníci zdržují v síti – od začátku útoku do jeho odhalení – se loni zkrátila z 15 na 10 dní.

Obchod s firmami se ani loni nevrátil na úroveň před covidem. Zahraniční podnikatelé v roce 2022 koupili celkem 2 554 českých firem, což je srovnatelný počet jako v letech 2020 a 2021, nicméně o čtvrtinu méně, než v předpandemickém roce 2019.Nejvíc firem u nás kupují dlouhodobě Ukrajinci a Slováci, za nimi s velkým odstupem následovali Maďaři a Poláci. Největší objem kapitálu ale připadl Lucembursku, Francii, Švédsku a Maďarsku.